Lidstvo, příroda a tvorstvo Země
Jejich vazby a transformace
z textů Boženy Cibulkové
© Božena Cibulková
Člověče
Adame, ke mně se nemůžeš vrátit sám; vrátil bych tě od bran ráje a řekl:
Můj synu,
celý svět Země je do tebe položen.
Jako ty
spočíváš ve mně, tak v tobě je to, co žije, dýchá, hýbe se v živé přírodě,
kterou svým vědomím vnímáš. Na Zemi budeš s prací hotov a službu dobře
vykonáš, až celou živou Zemi se vším jejím tvorstvem, vodou, půdou, stromy
a květinami, se semeny a zrny a pak i se všemi atomy, mi v lásce, s láskou
a svým duchem znovu dáš do náruče. Já je rozestavím opět kolem tebe, avšak
již v novém ráji života . . . –
(Božena
Cibulková, z textu Pán mluví k Adamovi, Den s Pánem 3, 1975)
Cesta
Pána k tvorstvu Země
Řekl Pán:
Je čas
odhalit z tajemství života Země další cíp závoje, který jej halí tisíce
let. Proto přibližte se ke mně a nahlédněte do něj, vy, kteří jste mi po
boku ve zvláštní záchranné službě! Pojďte se mnou a doprovoďte mne na cestě
k pozemskému tvorstvu, kterou jsem dosud míjel, neboť bylo nutno nejdříve
promluvit a jednat s člověkem.
K
tvorstvu Země je nutno jít společně - boholidsky i andělskolidsky,
neboť jeho život je složitým rébusem, který rozřeší jen Ten, kdo byl jeho
iniciátorem a tvůrcem.
Složité,
nyní velmi neblahé pozemské situace žádají mou i naši společnou
bezprostřední účast a přítomnost v kruhu problémů tvorstva a přírody,
zvlášť velkou ochranu nejvyšší Moci a rychlé řešení otázek přestupu do
vyšší řádové stupnice, umožňující silnější propojení s lidskou inteligencí,
od níž převezme určité dispozice k vývinu vědomí a tím k probuzení
základní, již vědomě řízené činnosti, jíž posud tvorstvo nebylo schopno.
Inteligence
lidská, na níž tvorstvo Země má nyní navázat svou vyšší vývojovou vlnou a s
člověkem se úžeji spojit, je však jednostranně vyvinuta, a proto
nedokonalá. Jako taková je zcela nedostatečně disponována pro naléhavou
službu, kterou má prokázat tvorstvu Země jako náhradu za tisícileté služby
lidstvu. Nedokonalost lidské inteligence je v tom, že rozumové složky,
jakožto principy vůle a neomezeného chtění, ovládly vědomí, překryly i
velmi ztlumily jemné citové impulsy, znemožnily vývin intuice a vnitřních
čidel, postřehujících duchovní činnost a její jemné, ale přísné
zákonitosti.
Lidství,
v němž převládá rozum a cit je vtlačen pod práh vědomí, je neschopno
vytvořit model člověka, naplnit jeho poslání pro Zemi a její tvorstvo a pak
celý vesmír. Rovněž tak je nemožné vydat z duše člověka duchovní světlo, z
něhož vychází životodárnost pro celý bytostný a tvarový svět.
Tvorstvo
Země je s člověkem spjato jako větve stromu s kořeny. Bylo a je mu silovou
a tvarovou základnou a on je jeho vysokou životní korunou. Pijí stejnou
životní sílu, sytí se z jednoho krajíce životní energie. Jejich postavení a
životní funkce jsou však rozdílné. Člověk je postaven na Zemi do popředí a
do středu věcí jako herec s hlavním textem velké role - tvorstvo jako
tiší statisté, ale doplňující, zvýrazňující i podtrhující myšlenky a děje,
jež se rozvíjejí v prostoru Země.
Tento
prostor však nebude mít stále stejnou podobu. Změní se. Přijme vyšší
řádovost a jí přeskupí postavení člověka a tvorstva Země vůči sobě i k
věcem, v jejichž rámci se vyvíjí život a svět. Látky, energie i jiný životní
potenciál skrytý v tvorstvu Země se uvolní ze svých uměle mu daných pout,
vyspělé tvorstvo vyjde z úlohy němé tváře a projeví své dispozice v různé,
lidstvo udivující formě. Začne vytvářet své jednoduché civilizace na
základnách toho stupně vědomí a rozumové dispozice, jakou měl člověk doby
kamenné, ale v rozdílných okolnostech, ve zvládnuté a podmaněné hmotě,
částečně již produchovnělé životem člověka v ní.
Všeho, co
člověk po sobě zanechá jako stopy růstu své inteligence, se tvorstvo chopí,
napodobí odložené lidské životní formy, ale dá do nich své vlastní přínosy.
Jako hmotný život Země v počátcích konsolidace byl ve znamení života
tvorstva bez lidské přítomnosti, tak jeho ukončení bude v podobném rámci, i
když za jiné jevové situace.
Lidstvo
duchovně nevyvinuté bude přesunuto do světelné oblasti jupiterské, z níž se
stane nové bytostné vesmírné středisko, jakým byla a posud je Země. V nové
životní oblasti se odehrají poslední fáze života lidstva ve hmotě a v
jejích zákonech, i když budou o stupeň dokonalejší než měla Země. Do ní
postupně přestoupí i nejvyspělejší tvorstvo a dál bude spolužít s lidstvem
v jeho nové oblasti. Bude mu však zjevem i projevem více podobné než tomu
bylo v jeho pozemském vývoji.
S
tvorstvem Země je spjat živý přírodní svět. Všechny jeho nejlepší kvality
jsou vloženy do člověka. V něm a jím jsou účelově činny. On je svým vývojem
vyvíjí, rozšiřuje jejich uplatnění sebou úměrně svému životnímu stupni, na
který se dokázal vysunout. Vnější stránkou zdá se být přírodní svět na lidech
nezávislý. Jeho skryté silové sestavy jsou však silně vázány a zcela
odkázány na vnitřní stav člověka - lidstva.
Člověk s
živým citem a duchovním vědomím přírodní svět mateřsky i otcovsky chrání,
harmonizuje a oživuje, rozvíjí jeho krásno i dispozice pro všestranné
služby lidstvu i tvorstvu. Člověk bez vztahu k Bohu, od Něho vnitřně
oddálený, odvrácený nebo mravně narušený či plný zla, tuto působnost na
přírodní svět zcela ztratí. Může se stát i jeho škůdcem a ničitelem.
Blahodárná působnost člověka na tvorstvo a přírodu jde duchovními cestami.
Jsou-li v duši uzavřeny, je zastaven i zušlechťující a posvěcující vliv na
Zemi.
Šířící se
vnitřní úpadek lidstva a hroucení jeho duchovní stavby nese celému tvorstvu
Země i přírodě smrtelný dech. Současný stav lidstva je nebezpečím Zemi
největším - je pro zahynutí všech. Protože všechny stanovené posuny na
vývojových drahách, všechny přípravy pro přesuny lidstva do jiných oblastí
a pro aplikaci nových řádů života, jež pozemské tvorstvo vkládají do vývinu
vědomí a inteligence, jsou Božím programem vkládaným do Země, kde byl
postaven kříž Krista - nelze ponechat kritickou situaci tvorstva a
přírody na pospas dalším rozkladným a smrtonosným procesům, které navozuje
člověk.
Se
záchranou lidstva musí jít souběžně i záchrana tvorstva Země a celé živé
přírody, uchování jejího obrazu krásy a účelnosti i Stvořitelem stanovené
služby lidstvu až po onu hodinu, kdy nastanou mocí Boží vyvolané změny v
soustavě pozemské hmoty.
Jako jsme
začali konat úkony a zvláštní služby pro situace lidské a vkládat do nich
zásahy Krista - tak stejně intenzivně začneme pracovat pro tvorstvo
Země a přírodní svět. Nadešel k tomu stanovený čas a uzrání situací pod
přílivem velké výlučné milosti Spasitele, pod Sluncem lásky Boha, jež
vstupuje nad vesmírné obzory k probuzení nového života ve stvoření.
Pohled
do tajemství tvorstva
Tvorstvo
Země je rozděleno do čtyř životních vazeb:
1. Na
bytosti andělské.
2. Na
člověka.
3. Na
duchy strany temnoty.
4. Na
duchy neutrální (nevyhraněné).
Jen v náčrtu
lze jmenovat jednotlivé druhy tvorstva podle jejich zařazení do vazby.
Ad
1. Na bytosti andělské jsou vázány:
všechny
druhy ptáků vyjma dravce -
tichá
zvěř lesní a z vyšších horských samot -
zvířata
vydávaná v dávných i nedávných náboženských kultech k rituálním
obětem.
Ad
2. Na člověka jsou vázána:
zvířata
tažná -
nosiči
břemen -
zvířata
sloužící celým tělem -
zvířata
tzv. domácí -
všechny
druhy primátů -
užitkové
ryby.
Ad
3. Na duchy temnoty:
stepní
zvířata -
všechny
druhy dravců -
všichni jedovatí -
všichni
plazící se -
úporný a
škodlivý hmyz -
tvorstvo
hlubin moří.
Ad
4. Na duchy neutrální:
včelstvo -
motýli -
neškodní
mravenci -
částečně
užitečný hmyz lesní a polní -
delfíni -
velryby -
želvy -
některé
druhy tvorstva severských plání.
Do těchto
vazeb bylo vloženo tvorstvo po pádu člověka, jímž se on stal neschopným
řídit samostatně rozsáhlou říši tvorstva. Vazebně mu byly ponechány jen ty
druhy tvorstva, které jsou schopny služby. K těm má povinnost ochrany a
péče. Pokud se sám nenaučil sloužit, bezmezně mu sloužila zvířata. Pokud se
neuměl sám obětovat, obětoval zvíře.
Tak
vznikl jeho velký dluh tvorstvu. Využíval jeho služeb, sytil se z jeho těl,
aniž dal za to náhrady ze sebe vyzářeným duchovním světlem a vědomými úkony
lásky, které tvorstvo a celou přírodu posvěcují a tak ji navracejí do
původního obrazu ráje.
Tento
dluh staletími vzrůstal a dnes je horou nebetyčnou, a tu nelze zvyšovat.
Nadešel čas, kdy i tvorstvo pro neschopnost člověka vazebně přesunuté do
jiných stran bytostí, se má vracet do jeho ochrany a péče. Stávající stav
je řešením nouzovým, které přineslo do života řadu komplikací, jakými je
mimo jiné narůstající a hrozivá převaha vlády temných duchů, kterou
navodila nejen lidská slabost a hříšnost, ale také skutečnost, že ji
posiluje, zvedá a šíří rozsáhlý počet tvorstva Země na tyto duchy vázaného,
a proto s nimi spojeného a takto upevňujícího jejich nepravé království na
Zemi i v kosmu.
K
překonání těchto kritických situací vycházím ze své, dosud skryté, a proto
lidem a tvorstvu neznámé činnosti. Upozorňuji na problémy, na složitost
života Země, na věci, o něž se posud v ní nikdo vážně nezajímal, o nich ani
nepřemýšlel. Vydávám poučení, jaké nebylo dáno pozemskému člověku, přímo ze
zdrojů Boží moudrosti a pravdy, k nimž má přístup a je v sobě nosí jen
nejvyšší Syn Boží - Kristus.
Tím také
uzavírám dosavadní prameny polopravdivého poučování, jdoucího přes stará
neúplná vědění, zapsaná i do uctívaných knih. Také výklady nepravých
gnostiků a mystiků, zbavuji oprávnění vyučovat o životní složitosti a jejím
tajemství. Vnesly mnoho zmatků, nejasností i nepravdy do duchovní vědy. Tím
ji velmi snížily, protože nemohly, neuměly ani nesměly bez výlučného
zmocnění odhalit tajemství životních vazeb, ani skrytých příčin věcí a
dění.
Tento Den
Boží činím památným, neboť je mým prvním plně pracovním krokem k tvorstvu
Země a do její živé přírody. Jím začíná proměna vnitřní skryté vazbové
struktury tvorstva, založené na pádu člověka a z toho vzniklé neschopnosti
řídit moudře a zákonitě věci své i jemu svěřeného tvorstva. Přeřazení
tvorstva do jiné vazbové struktury, a tím do nového řádu, začne od
mikroorganismu jako základní formy života tvorstva. Od ní hned na počátku
se pozemské životní vztahové vazby tvorstva rozdělily a přenesly se na čtyři
druhy bytostí v jsoucnu, jejichž existence byla již dávno pevná a řádově
utvárněna.
Proto mi
položte do rukou hlínu Země! Do ní byl vložen první kořínek tvorstva pro
její pozemskou existenci ve hmotném tvaru. Z něho postupně vypučely první
květy jako nejmenší organismy, tajemně zakódované základny stavby těl, do
nichž postupně vstupovaly a se zavíjely originální duchovní životní
principy, jimiž a v nichž byl vsazen do Země mohutně rozvětvený strom
života tvorstva.
Podejte
mi do rukou vodu! Je pradávnou chůvou života tvorstva vkládající mu do úst
tajemnou životní látku pro růst jeho složitých těl a jeho mutační procesy i
trvání v druhu, formě, funkci a tvaru.
Podejte
mi do rukou kámen! V něm je zvlášť složitě sestavený kód životní existence
v pevné, dlouhodobé struktuře.
Položte
přede mne trávu i květinu, rostlinu i bylinu, list stromu, stvol obilí i
jeho zrno a větévku z keřů! To jsou životy obdivuhodně sestavené, velmi
citlivé a s jiskrami inteligence ve svém instinktu.
Rozložte
mi před oči obraz tiché, živé přírody v jejím celém pozemském rámu!
Dotknu se
všeho v něm tvůrčí mocí Božského Loga a ta pohne vývojem tvorstva a živé
přírody.
Dýchnu na
něj novým Stvořitelským dechem, který jeho duchovní podstaty vyzvedne a
oživí, uschopní k silnější činnosti a pro kladné služby.
Vyleji na něj Světlo všech životů - Boží lásku, která posvětí i
každý písek na mořském dnu.
Vydám pro
něj nové životní řády a zákony, dokonaleji sestavené pro účely, velké
krásno a přesné vývojové programy.
Sáhnu
hluboce do jednoduché i složité stavby těl tvorstva, neboť již nevyhovuje
nové vlně vývojů.
Přebuduji
jejich kódovou sestavu, aby dokonaleji sloužila nejen Zemi, ale i vesmíru.
Zruším
vazby tvorstva Země s duchy sídlícími v temnotě, a to u řady tvorů, kteří jsou
s nimi dlouhý věk spojeni, slouží jim a takto posilují jejich vládu v
zemském i kosmickém prostoru. Takto z neznámé a nečekané životní strany
utnu kořeny pozemskému i vesmírnému zlu.
Přes
člověka mnou vedeného, který je mým spolupracovníkem a druhem v oběti za
život příštích věků, dám tvorstvu Země obnovenou péči. Jí vyroste a vyvine
se do silné životní větve a ovoce na ní bude dobré pro všechny a také já
sám je budu jíst . . .
Povolání
ke službám přírodě a tvorstvu na Zemi
Pro služby
tvorstvu Země povolávám z řad odedávna Zemi pomocných andělů především ty,
jimž jsem určil novou speciální funkci ochránců, střežitelů a správců
pozemské přírody. Ku pomoci jim nyní posílám velký počet velmi schopných
pomocníků, a to ze sfér blízkých Zemi i těsně s ní hraničících.
Nechť již
v tomto dni sestoupí a rozloží svou práci do míst, kde hrozí nebo již
nastala zkáza čistých přírodních sil.
Nechť
jdou i ke zvířatům a ptactvu i k rybám v mořích, k tvorům maličkým,
vyvinutým i teprve v embryonálním stavu; také k říším rostlinným a
nerostným i k polím energií.
Nechť
ochranná a záchranná služba, kterou jim ustanovuji a tímto zahajuji,
vstoupí mým Slovem do přímých akcí, a to pro celou přírodu a živé tvorstvo
na celé Zemi.
Nechť je
silným počátkem velkého procesu obnovy všeho stvoření.
Nechť
jsou v něj vloženy nedotknutelné hodnoty, plynoucí z obětí těch, kdo byli
obětováni jako obětní zvířata na oltářích staré doby i pro pokrmy lidem v
průběhu života na Zemi.
Tyto
hodnoty nyní vyzvedám, sčítám a shromažďuji; nazývám je výkupným, které,
připojeno mnou k výkupnému, jež Kristus vydobyl na Kříži, je klíčem k
otevření ráje, z něhož byl člověk a tvorstvo s ním spolužijící vypovězeni.
Aby byl
nejen otevřen, ale také vstup do něj volný a nové přebývání v něm skutečností -
o to se starejme, pro to pracujme, tomu služme všichni - všichni na
nebi i na Zemi; také již i tam, kde dosud byl tvrdý odpor k práci pro blaho
univerzální, tj. v říších duchů temnoty. I jich se týká dílo obnovy
velkého, všemu stvoření společného Božího království.
(Božena Cibulková, z textu Den
s Pánem 5, 1977)
Stránky tohoto webu budou průběžně doplňovány a aktualizovány.
|