hlavní stránka

 

Příkazy národům africkým

 

 Africké národy, jste mému srdci velkou tíhou pro své dlouhodobé strasti, pro vaše vyhnanství na okraje životního proudu, do tvrdé a těžké služby viditelným i neviditelným a nepravým pánům Země. Jen tento velmi hořký úděl mohl spoutat vaši velkou sílu, jíž jste nadány, neboť na vašem vstupu do bytostné existence pracovali a na něj působili duchové vůle, vytvářející prostorovou energii, jíž se hýbe kosmický životní proud.

 Tento čas uvádí vaše trestné osudy na konec jejich cest. Na tomto konci je veliký otazník: Kam zamíří váš další krok, kam vás postaví, kde usídlí, čím vybaví, jakou činnost pro vás připravuje budoucnost?

 Nejvyšší Bůh a Otec vás všech vyslal mne dát na tuto osudovou otázku první malou odpověď:

 Planeta Země není vám dána za trvalý domov. Přišly jste do ní z jiné vesmírné galaxie, kde byly příznivější podmínky pro váš vývoj a život. Sídlo, v němž jste dříve žily, bylo zničeno katastrofou hvězd a jí rozmetáno do úlomků, které dodnes víří jak roje meteoritů a jsou nebezpečím pro nejeden planetární svět. Tato katastrofa nebyla samovolná, ale vznikla z půtek a z pohrávání si s gigantickou energií s vámi kontaktujících mocností podnebes. Značný byl podíl vaší viny na těchto neblahých věcech. Jako neosvědčení jste byly vypovězeny do jiných míst a na nich dány v poddanost.

 Neprávem proto tak silně reptáte a bouříte se proti svému ponížení a člověka nedůstojné službě. Však až přijde den, v němž zaplatíte poslední výkupný haléř, vězení, jímž vám byla Země, se vám otevře a vesmír vám nabídne sídlo přiměřené vaší nyní spoutané a znovu svobodné síle. Protože tento den je nedaleko, obracím se více než jindy do vaší strany, do všech věcí, které jsou nyní ještě nehotovy a tvoří překážky vašemu osvobození a návratu ve vysokou důstojnost obyvatel hvězd.

 Svolávám do vaší blízkosti vyšší duchovní učitele a žádám je, aby vám přišli na pomoc, vyvedli vás ze zmatků, v nichž se nacházíte, a zklidnili váš prostor, aby Světlo, jež posílám do vaší cesty jako zvláštní a vašim podmínkám a potřebám uzpůsobenou spásnou milost, se mohlo dotknout vaší hněvy rozpálené hlavy, umýt vám ruce, na nichž ještě je vidět prach z hrozných vesmírných katastrof.

 Žádám na vás a přikazuji:

 1. Odstupte rychle, avšak bez výhružných slov a pěstí ode všech z nenávistí a bouřlivé vzpoury mlhavých plánů do nesnází, do boje a krvavých revolucí uvést svět svých dosavadních pánů, jimž odmítáte poslušnost!

 2. Spojujte se pro bratrství, ale ne pro silnější bojový blok!

 3. Nechte klesnou ruce, zvednuéí do výše jako výhružku, bojový povel, jako řeč pomsty!

 4. Uvolněte každou zaťatou pěst!

 5. Ztište výkřiky obžalob!

 6. Zanechte černých magických praktik - jsou pravým a nejhrůznějším zlem, úpisy duší, které vás poutají a vězní víc než na doživotí, jak trestají zločiny zákoníky lidstva!

 7. Sneste tišeji a pokorněji ještě poslední těžké úseky svých cest. Jen tento postup vám dá plnou Boží milost, která vám připravila nový a znovu krásný, blahý vesmírný život!

(Božena Cibulková,  Příkazy národům africkým, Den národů 4, 1976)